Přelouč

Je nejvýznamnější stavební památkou našeho města. Jedná se o jednolodní stavbu polygonálním presbytářem. Kostel byl zbudován někdy na počátku 14. století v gotickém slohu z lomového kamene a cihel. Při výstavbě kostela bylo použito i fragmentů z původního románského kostelíka z 12. století. Kostel byl postaven v době, kdy byla Přelouč jen malou osadou a patřila opatovickému klášteru. Součástí kostelíka byla asi i ranně gotická sakristie, která ke kostelu přiléhá z jižní strany. Je to nejstarší památka města.
     Než budeme hovořit o dalších proměnách kostela prohlédneme si vnitřek sakristie. Na hoře na západní zdi je zachováno původní románské okno na jižní straně dole je lomený výklenek sanktuária, gotický presbytář má dvě lomená okna. Na severní straně můžeme vidět fresku zobrazující sv. Petra a Pavla. Freska byla objevena v roce 2003 při zednických pracech . Pravděpodobně pochází  z přelomu 14. a 15. století  z dílny mistra Theodorika.
     Kostel sv. Jakuba prošel za více jak 800 let mnoha změnami v důsledku živelných i válečných pohrom. Nejvíce utrpěla stavba v průběhu 30tileté války, kdy v roce 1641 vyhořelo celé městečko včetně radnice, školy, fary i kostela. Tehdy se zřítil po požáru gotický strop a zůstaly pouze ohořelé zdi. V této době zde byl farářem P. Silvestr Mazurkovi, který organizoval opravu kostela. Oprava trvala 5 let. Kostel dostal nový krov, strop byl nahrazen rovným dřevěným stropem, byl pořízen nový barokní oltář. Z této doby se nám dodnes zachovala cínová křtitelnice o které bude řeč později.
     Jak tehdy kostel vypadal nevíme, protože nejstarší dochovaný nákres pochází z roku 1729, další potom z roku 1754.
     Další velkorysou přestavbu podnikl farář Jan Slach, který v roce 1762 nastoupil do Přelouče. V letech 1780-83 byl zhotoven nový barokně zaklenutý strop, který můžeme vidět dodnes. Výmalbu provedl malíř Josef Kramolín. Na třech klenutých obloucích jsou zobrazeny výjevy ze života sv. Jakuba, kterému je kostel zasvěcen. V roce 1782 byla postavena kostelní věž na západní straně. Do té doby měl kostel jen malou zvoničku na střeše. Dřevěná zvonice stávala poblíž kostela jižním směrem. Aby bylo v kostele více světla, byla zvětšena okna do dnešní podoby, dále byl zbořen přístavek z jižní strany, kde byl vchod do kostela a na kůr. (v těchto místech vidíme z venku obrys kamenného portálu.)
     Další velké úpravy proběhly v době kdy se prosadil trend regotizace kostelů. V roce 1860 byla podle návrhu architekta Schmoranze provedena velká úprava presbytáře. Strop byl zaklenut negoticky a čtyři barokní okna byla upravena do dnešní podoby. Barevné vitráže oken byly pořízeny v letech 1884 – 1912.
     V roce 1862 byl dodán nový hlavní oltář a dva postranní oltáře. Vyřezávané oltářní nástavce zhotovil řezbář Jan Kokeš ze Škrovádu u Slatiňan. Velký obraz na hlavním oltáři je dílem barokního malíře Jana Jiřího Köppela z 18. století a zobrazuje sv. Jakuba staršího, apoštola, po stranách vidíme sochy sv. Cyrila a Metoděje. Na bočním oltáři vpravo je obraz Jana Nepomuckého, vyřezávané sochy zobrazují sv. Václava a sv. Vojtěcha. Na levém bočním oltáři je obraz sv.Josefa, sochy patří sv. Petrovi a Pavlovi. Sochy jsou dřevěné polychromované. Oba obrazy na postranních oltářích jsou dílem pražského malíře Antonína Lhoty.  Dřevěná kazatelna výše uvedeného řezbáře pochází z roku 1884, spočívá na pískovcovém podstavci a je zdobena obrazy Ježíše, 4 evangelistů a světců. Čtrnáct obrazů křížové cesty z dílny Josefa Papáčka jsou zasazeny též v novogotických rámech a pochází z roku 1849.
     Napravo pod kazatelnou je cínová křtitelnice z roku 1641 – 45. nechal ji zhotovit farář Mazurkovi do popraveného kostela po třicetileté válce. Je to nejstarší doložený mobiliář. Stojí na třech kovaných nožkách, je opatřena reliéfem Panny Marie a tepaným nápisem: „Tato křtitelnice jest dělána za pátera Silvestra Mazurkoviče, toho času faráře Přeloučského a Bohdanečského. Starší kostelník Jan Ventourek, druhej Jan Šnobl. Dělal Václav Želízko.“
     Cechovní lavice, které si daly vyrobit přeloučské cechy krejčích , tkalců, mlynářů a pekařů pocházejí z roku 1737. Na boku lavic jsou intarzie se symboly cechů. Ostatní vyřezávané lavice pocházejí ze zrušeného kláštera v sedlci u Kutné hory. Byly zakoupeny po josefínských reformách, kdy byly rušeny kláštery. Farnost je zakoupila v roce 1785.
     Ze Sedlckého kláštera pocházejí též varhany, které byly zhotoveny významným varhanářem Abrahamem Starckem z Lokte v roce 1692. Peníze na nákup varhan věnoval bývalý starosta města, aby po jeho smrti mohly být zakoupeny. Nástroj nám slouží dodnes.
     V roce 2006, 19. března, byla pořízena nová zpovědnice od architekta Krejčíka, rodáka z Přelouče. 

      Z vybavení je zajímavý barokní zlacený oltář ze 17. století, který byl dříve jako hlavní oltář kostela. Stará zpovědnice pochází z 18. století a byla pravděpodobně pořízena společně s cechovními lavicemi. Na sever směřující barokní okno bylo v 70. letech 20. století opatřeno vitráží podle návrhu přeloučského rodáka Jindřicha Mahelky, akademického malíře, na kterém se nachází obraz světce sv. Vavřince s roštem. Tak se mimo jiné jmenuje i městský časopis - Rošt. sv. Vavřinec je také patronem města Přelouč.
    Na věži se nachází gotický zvon Jakub z roku 1515. Váží 886 Kg a je bez ozdob. Je opatřen pouze nápisem: „Ve jméno Boží tento zvon dělán ke cti a chvále sv. Jakubu. Anno Domini 1515.“
     Zvenku na jižní straně kostela je možno vidět dva zazděné kamenné náhrobky. Na jednom je neznámí rytíř ve zbroji s mečem, u pravé nohy má položenu přilbu. Datum je špatně čitelné snad 1569 nebo 1599. Na druhém malém náhrobku je čitelný nápis, že se jedná o dcerku faráře Karla Rubekuly z roku 1626.